Fyzická a linková vrstva ISO OSI
Sedmivrstvý referenční model ISO OSI - fyzická a linková vrstva. Referenční model ISO OSI je pravděpodobně nejznámější metodou popisu komunikačních systémů. Znalost této architektury je základním předpokladem pro pochopení funkce počítačových sítí, přenosu dat a návazných technologií.
Pravděpodobně nejznámější metodu
popisu komunikačních systémů představuje sedmivrstvá architektonická struktura,
nazývaná referenční model OSI. Znalost této architektury je základním
předpokladem pro pochopení funkce počítačových sítí, přenosu dat a návazných
technologií.
Existují určité příměry usnadňující pochopení funkce datových přenosů. Tím nejoblíbenějším je srovnání
s poštou. Srovnání s poštou dělí vrstvy na dvě části :
Uživatelská část odpovídá v poštovní analogii psaní dopisu a splnění konvencí používaným pro
doručení dopisů.
Síťová část je v poštovní analogii přirovnávána ke službám zajišťujícím přenos dopisu mezi sběrnou
schránkou do schránky domovní.
Mezi těmito částmi je 4. vrstva, která je chápána jako
interfejs mezi uživatelskou částí a síťovými službami. Lze ji přirovnat
k přepážkové službě, kde se rozhoduje zda dopis půjde standardní službou,
expres, letecky, jako balíček, stylem dopisu v láhvi, ...
Zatímco první čtyři vrstvy jsou
poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak,
jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem kdy nejsou v modelu
použity všechny vrstvy je např. IP protokol).
Teoreticky každá vrstva přidává
zepředu k balíku dat vlastní hlavičku s údaji této vrstvy a na závěr
kontrolní součet nebo informaci o ukončení dat vrstvy. Paket si pak lze
představit např. následovně:
Velikost celého balíku i jeho
režijní části je značně závislá na použité přenosové technologii, použitých
protokolech a typu aplikace. Např. Ethernet umožňuje
variabilitu v délce rámce 64 až 1518 byte, samotná hlavička tohoto
protokolu je min. xy byte. Pokud je pro přenos použit protokol IP,
představuje IP hlavička velikost min. 20 byte. Hlavička protokolu TCP má
velikost min. 24 byte.
Tato vrstva specifikuje bitový
přenos z jednoho zařízení na druhé prostřednictvím fyzického média. Samotné
fyzické médium není součástí vrstvy, v OSI modelu je pod touto vrstvou.
Fyzická vrstva zajišťuje synchronizaci
(synchronní vs. asynchronní komunikace) a multiplexing – několik logických
spojení lze realizovat jedním fyzickým médiem.
Datové jednotky přenášené fyzickou vrstvou jsou bity.
Tato vrstva je závislá
technologicky (Ethernet, Token Ring, ATM, FDDI, ...), ale protokolově (IP, IPX,
Vines IP, XNS, ...) je nezávislá! Prvky pracující na této vrstvě jsou
opakovače a rozbočovače. Tyto prvky rozšiřují kolizní i broadcastovou doménu!
Linková vrstva (Data Link Layer)
Zajišťuje přístup ke sdílenému
médiu a adresaci na fyzickém spojení – tj. v jednom síťovém segmentu.
K adresaci jsou používány fyzické neboli MAC (Media Access Control)
adresy. MAC adresa je 48 bitová adresa a je svázána se
síťovým adaptérem připojujícím zařízení do sítě (např. 00-00-64-65-73-74).
První tři oktety znamenají výrobce, další oktety zajišťují unikátnost MAC adresy.
Výrobce je v tomto případě Xircom. Relaci mezi ostatními registrovanými
výrobci a přidělenými čísly lze nalézt např. v RFC 1700.
Formát hlavičky linkové vrstvy je většinou ve formátu podle obrázku.
Úvodní sekvence cílová adresa zdrojová adresa ... Úvodní sekvence (preamble) je
často řazena do informace fyzické vrstvy. Cílová adresa (destination address) a
zdrojová adresa (source address) jsou velmi významné součásti hlavičky
linkové vrtsvy. Lze je nalézt téměř u všech síťových technologií (např. ArcNet,
Ethernet, Token Ring, FDDI). Další části paketu
jsou tvořeny zbývajícími údaji hlavičky, hlavičkami vyšších vrstev, přenášenými
daty a údaji o ukončení příslušné vrstvy.
V závislosti na hodnotě
prvního bitu prvního oktetu adresy určení se adresy (a tím i pakety) dělí na
Unicastové a NonUnicastové. Unicastové adresy slouží
pro komunikaci s konkrétním uzlem, adresa určení odpovídá MAC adrese
tohoto uzlu sítě (nebo MAC adrese směrovače).
NonUnicastové adresy slouží pro komunikaci
s určitou skupinou uzlů (je-li adresa ve tvaru ff-ff-ff-ff-ff-ff-ff-ff,
jde o tzv. Broadcast a příjemci jsou všechny uzly sítě; všechny ostatní jsou
nazývané Multicastové adresy). Pokud binární adresa určení začíná číslem 1
jedná se vždy o NonUnicast adresu. Význam Broadcastů je např. pro vyhledávání
specifických zařízení nebo zjišťování např. IP adresy.
Význam Multicastových adres je
v komunikaci určitých specifických aplikací (např. video stream) nebo
protokolů (RIPv2, OSPF, ...).
Bylo řečeno, že MAC adresa je
provázána s konkrétním adaptérem. Některé drivery umožňují náhradu pevně
dané adresy adresou libovolnou (obvzlášťpovedený šprým je
identifikovat svoji stanici MAC adresou 00-00-00-0a-ba-ba-da), jenom pozor aby
si stejnou adresu nezvolilo víc uživatelů. MAC adresa musí být v rámci
broadcastové domény unikátní!.
Datové jednotky přenášené
linkovou vrstvou jsou rámce (frame).
Tato vrstva je závislá
technologicky (Ethernet, Token Ring, ATM, FDDI, ...), ale protokolově (IP, IPX,
Vines IP, XNS, ...) je nezávislá ! Prvky pracující na této vrstvě jsou můstky
a přepínače. Tyto prvky rozšiřují broadcastovou doménu, ale rozdělují
kolizní domény!
7. aplikační
6. presentační
5. spojová
4. transportní
3. síťová
2. linková
1. fyzická
Fyzická vrstva (Physical Layer)
...k článku nejsou žádné komentáře
Komentáře k článkuVložte Váš komentář k tomuto článku
Reklama v příspěvcích není dovolena, dodržujte etiketu. Redakce Světa sítí si vyhrazuje právo smazat příspěvěk, který v diskuzi použije vulgární slova a společensky neúnosné výrazy. Délka příspěvku je limitována 1500 znaky.
Konference a semináře
- 21. 5. 2013 IDC Datacenters Transformation Roadshow 2013
- 23. 5. 2013 CEE Peering Day 2013
- 30. 5. 2013 Mobilní technologie ve vašich službách
