Pokud si teď říkáte, že na tom přece není nic složitého,
přijímací a vysílací pár se navzájem přepojí na jednom konci kabelu a je to.
Ale pozor, Gigabit Ethernet se od předchozích pomalejších verzí podstatně liší.
V tomto článku si ukážeme, jak na to. Nejprve si ale zopakujme pár
základních informací o propojovacích kabelech.
Použití propojovacích
kabelů
Propojovací kabely se používají jak v datových centrech
u rozváděcích panelů, tak v pracovní oblasti na připojení pracovních
stanic. Standardní propojovací kabely jsou na obou koncích osazené konektory
RJ-45. Pro spojování koncových stanic s aktivními prvky se používají
kabely průchozí, zapojené 1:1. Pro vzájemné propojování dvou koncových uzlů nebo
dvou aktivních prvků stejného logického typu (DTE-DTE nebo DCE-DCE), musíme
zajistit spojení signálu, vysílaného jedním zařízením, s přijímacím členem
zařízení druhého. To znamená, že, musíme vyrobit křížený kabel.
Pokud jde o propojovací kabely u rozváděcích panelů v datových
centrech, liší se podle účelu propojení. Jde-li o spojení dvou panelů, oba
konce kabelu mají speciální konektor pro příslušný počet párů. Jde-li o
propojení panelu s aktivním prvkem, jeden konec má ukončení RJ45 a druhý
má speciální konektor.
Na následujících obrázcích je vidět rozdíl v použití
jednotlivých typů propojovacích kabelů.

Rozváděcí panely v datových centrech

Připojení pracovních stanic

Použití přímého a překříženého kabelu
Pozn.: většinou přepínače mají nejméně jeden port s funkcí
(často automatickou) MDI/MDI-X. To umožňuje snadné propojování s dalšími
přepínači nebo rozbočovači bez nutnosti použití křížených kabelů nebo
speciálních portů. Jinou možností je častý tzv. Uplink port, jeden vyhražený port
pro využití vzájemného propojení s dalšim aktivním prvkem za použití
přímého kabelu.
Normy pro kabelážní
systémy
Základní mezinárodní normou pro univerzální strukturované
kabelážní systémy pro přenos dat, hlasu, obrazu a ostatních nízkonapěťových
signálů v budovách a areálech je dnes norma ISO/IEC 11801 2nd edition. Znamená
značné sladění s americkou normou TIA/EIA 568-B a jejími doplňky a vychází z ní
i evropská norma EN 50173 2. vydání. Nová norma kromě jiného redefinuje původní
Category 5 na vyšší kvalitativní úroveň odpovídající Enthanced Category 5 (Cat
5e) 100 MHz v souladu s nejnovější americkou normou TIA/EIA-568-B.2 z roku 2001
a zavádí dvě nové výkonnostní třídy metalické kabeláže: Category 6 (Cat 6) –
250 MHz a Category 7 (Cat 7) – 600 MHz.
Kabel je tvořen 4mi páry krouceného drátu. Kroucení neboli
twistování zajišťuje vyšší odolnost proti interferencím s okolními vlivy.
Pokud dojde k jeho narušení např. nevhodným způsobem pokládání kabelu nebo
jeho ukončení v panelu nebo zásuvce, může dojít ke zhoršení přenosových
vlastností spoje. Nelze pak použít např. pro vyšší komunikační rychlost. Kabely
se vyrábějí v několika provedeních, které se odlišují stíněním a
impedancí. Každý pár má barevné kódování definované doporučením EIA/TIA 568A
nebo B (liší se pořadím páru 2 a 3), které má evropský ekvivalent v
ISO/IEC11801. V našich končinách se vyskytujr spíše varianty 568B. Páry jsou
odlišeny těmito barvami:
-
modrá
-
zelená
-
oranžová
-
hnědá
V páru je vždy druhý drát bílý s doplnkovým potiskem
odpovídající barvy.

Barevné kódování definované doporučením EIA/TIA
Použití pinů konektoru
RJ45
Na obrázku je vidět zapojení datového portu podle
specifikace 568-B. Specifikace 568-A se liší v tom, že má zaměněnou
zelenou barvu s oranžovou. Základní informací je tedy to, že na konektoru
nejsou jednotlivé páry zapojeny postupně, ale stylem 1-2, 3-6, 4-5 a 7-8.
Jednotlivé technologie pak mají specifikované páry, které používají.

Konektor Rj-45, zásuvka (female) a zástrčka (male)
Tabulka zapojení
jednotlivých pinů
|
Technologie
|
piny 1-2
|
piny 3-6
|
piny 4-5
|
piny 7-8
|
|
10BASE-T (802-3)
100BASE-TX (802.3u)
100BASE-T4 (802.3u)
1000BASE-T
|
TX
TX
TX
Bi
|
RX
RX
RX
Bi
|
—
—
Bi
Bi
|
—
—
Bi
Bi
|
|
* TX = vysílání (Transmit) RX =
přijímání (Receive) Bi =
obousměrný (bi-directional)
|
Zapojení kabelů
Pro spojování koncových stanic s aktivními prvky se
používají kabely průchozí, zapojené 1:1. Standardní propojovací kabely
jsou na obou koncích osazené konektory RJ-45.

Pro vzájemné propojování dvou koncových
uzlů nebo dvou aktivních prvků stejného logického typu (DTE-DTE nebo DCE-DCE),
musíme zajistit spojení signálu, vysílaného jedním zařízením, s přijímacím
členem zařízení druhého. To znamená, že, musíme vyrobit překřížený kabel.

Takto bývá zapojena většina běžně prodávaných
kabelů, má překřížené pouze páry 1,2 a 3,6, tzn, že vyhovuje pouze pro
standardní 10 Mb/s Ethernet (10BASE-T) a 100 Mb/s Fast Ethernet standardu
100BASE-TX.
1000base-T Gigabit Ethernet
A nyní se konečně dostáváme k meritu
věci. 1000 Mb/s Gigabit Ethernet používá všechny 4 páry (8 vodičů), proto schema
překříženého kabelu musí být následující (účelem tohoto článku není podrobnější rozbor technologie 1000Base-T, zájemce
odkazuji např. na Tutoriály na tomto serveru). To samé platí i pro
100 Mb/s Fast Ethernet standardu 100BASE-T4, vytvořeném pro
starší instalace s UTP kabely kategorie 3 a 4.

Pozn.: Použijeme-li v případě Gigabit Ethernet zjednodušený překřížený kabel a budou-li
obě strany podporovat auto detekci rychlosti, tak ta klesne na 100Mb/s, čili
přenos se změní na Fast Ethernet.
Ještě jednou zapojení univerzálního překříženého kabelu
barevně:

Zapojení univerzálního překříženého kabelu barevně
Více viz v našich tutoriálech:
Strukturované
kabeláže
Fast
Ethernet
Gigabit
Ethernet